Naše dámy jsou (aspoň tradičně) považovány za tu část lidstva, která si ráda a dlouho vybírá boty než si nějaké koupí, a nakonec si jich koupí třeba i víc, než se vůbec dá kdy unosit. Naši pánové jsou pak často naopak bráni jako tvorové, kteří si něco podobného chodí koupit jenom velice neradi a nejednou sáhnou po tom prvním, co jim přijde pod ruku, koupí to a pak třeba i trpí, jen aby nepřiznali svou špatnou volbu a nemuseli si jít koupit ještě nějaký jiný pár nebo dokonce víc párů.
Ale ať mluvíme o mužích nebo o ženách, obuv potřebují všichni. A abychom byli všichni s touto spokojeni, měli bychom si vybírat to, co se nám nejen líbí, ale i to, co je pohodlné a má i jiné přednosti, jež se hodí tam, kde takové boty hodláme nosit.
Ony se totiž určitě nehodí každé boty všude. A nejde jenom o jejich typ nebo design, respektive barvu. S výběrem obuvi pro konkrétní situace je to mnohem složitější.
Ti, kdo chodí na túry do přírody, potřebují například trekové boty. A to ne proto, že by se někde v přírodě konaly módní přehlídky obuvnického průmyslu, ale prostě proto, že se tam lidé obvykle pohybují nedokonalým terénem. V přírodě vesměs nenajdeme ani nějaké zpevněné pěšinky, o chodnících nebo silnicích už ani nemluvě, a když nás tam zastihne nepřízeň počasí, nemáme se tam nejednou kde schovat a setrvat na místě do doby, než zase cesty a louky oschnou.
A proto jsou do přírody potřeba co nejkvalitnější boty, takové, které nám tam vydrží i při nešetrném zacházení, které jsou pohodlné a člověk v nich zůstává i v suchu. Což potvrdí všichni, kteří se někdy museli delší dobu spokojit s botami nepohodlnými, mokrými a třeba i poškozenými.
Kdo vyrazí do přírody v trekové obuvi, ten má prostě jistotu pohodlí a bezpečné chůze. Což přijde zejména v situacích, kdy se musí jeden ubírat zcela neupraveným terénem, nesporně vhod.
