Jsou dva typy citátů, kterými můžete světu ukázat, že nejste zrovna nejbystřejší. Těmi jsou výroky slavných osobností a citáty s pravopisnými či gramatickými chybami. Oba se vyznačují typickými znaky, které si nyní uvedeme.
Nejprve se podíváme na výroky, které řekl někdo slavný. Recept je jednoduchý. Vybereme někoho slavného s dobrou reputací. Dobré je, pokud je daná osoba již nějakou dobu po smrti. Musí to však být někdo, kdo platil za dobrého, inteligentního a vzdělaného člověka. U nás jsou oblíbení například Tomáš Garrigue Masaryk či Albert Einstein, nově se do kurzu dostává i Stephen Hawking. Následně vybereme nějaký jejich výrok. Ten ozdobíme jejich, nejlépe černobílou, fotografií. A je to! Co je zde tedy za problém?
Předně, u většiny těchto výroků není možné ověřit, zda je daná osoba skutečně řekla. Ve většině případů tomu tak opravdu není. Slavným případem je údajný zákon Karla IV. týkající se muslimů. Zde je jednoduché poznat, že se jedná o podvod, neboť zákony z té doby lze dohledat, a navíc tehdy se muslimové ještě takto nejmenovali. Byli nazýváni Mohamedány. Ovšem u většiny takovýchto výroků není možné pravdu dohledat.
Lidé tyto nepravdivé informace brání tím, že přece to, že to ten daný člověk neřekl, nijak neumenšuje hodnotu té zprávy. Zde je třeba je opravit. Tím, že větu dají takzvaně „do pusy“ nějaké slavné osobnosti, jí dodávají na vážnosti a důvěryhodnosti. Sdíleli byste tu věc, kdyby tam bylo napsáno, že jí řekl jakýsi Honza z Horní Dolní?
Samozřejmě, slavné osobnosti mohly danou větu říci. Ovšem zde opět narážíme na nebezpečí vytržení z kontextu. Opravdu to daný člověk myslel tak, jak je to prezentováno? A i v případě, že ano, proč by jeho slovo mělo mít větší váhu než slovo někoho jiného? Albert Einstein byl jistě jedním z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnějším vědcem 20. století. Ovšem zemřel před dlouhou dobou, a od té doby se naše poznání v mnohém rozšířilo a to, co řekl, nemusí být ve světle dnešní vědy přesné.
Musíme i uvážit, zda má daný člověk vzdělání či kvalifikaci, aby o daném problému mluvil. A pokud pronesl nějakou „všeobecnou pravdu“ o lásce k bližnímu, je třeba se zamyslet, PROČ tomuto sdělení potřebujeme dodat důležitosti tím, že ho spojíme s nějakou známou osobností. To totiž dává najevo, že ona věc sama o sobě neobstojí. Z těchto důvodů je třeba si dávat pozor, pokud citáty známých osobností sdílíte.
Druhou kapitolou jsou citáty s chybami. Často jsou velmi emotivní s kýčovitým pozadím. Zde často slyšíme, že na tom nezáleží, že záleží hlavně na obsahu sdělení. Ovšem tak to není. Pokud něco veřejně sdílíte, zároveň se tím prezentujete a ukazujete svou úroveň. A pokud sdílíte příspěvek s chybami, ukazujete, že není příliš velká. Co vám totiž brání onu věc přepsat bez chyb? Tím přece nic neztratí, ale naopak získá.
Proto si při sdílení nejrůznějších citátů dávejte pozor a raději dvakrát ověřujte, než stisknete tlačítko „sdílet“.
