Vynález polyuretanu na počátku šedesátých let minulého století doslova převrátil svět vzhůru nohama. Do té doby lidé spali na tvrdých a nepohodlných slamnících a přímo ze dne na den se kvalita spánku změnila k nepoznání.
Molitanová drť
Při výrobě polyuretanových matrací vzniká při opracování výchozí suroviny odpad ve formě odřezků. Ty se pak následně řežou nebo drtí na menší kousky a využívají se jako výplň do různých čalounických výrobků.
Někteří lidé se mylně domnívají, že jde pouze o výrobní specialitu, a že se jedná o nekvalitní zbytky elastického plastu, které nesplňují příslušné zdravotní normy. To je však omyl, jde o 100 procentní polyuretan, známý pod obchodním názvem molitan, proto tedy onen název „molitanová drť“.
Výraz „molitan“ vám může připadat jako hanlivý slang měkkého materiálu, který byl znám již před mnoha lety. Máte pravdu jen částečně, neboť jde pouze o název technologického procesu výroby využívaného dodnes, a který tvoří základ většiny polyuretanových kvalitních matrací. A odkud se vzal ten podivný název? V roce 1963 byla vypsána veřejná soutěž, jejímž cílem bylo pojmenovat nově vzniklý druh polymeru, a v soutěži zvítězila paní Knoppová z Břeclavi. Využila své znalosti latiny jako bývalá gymnazistka, přičemž „moli“ mělo být zkrácením latinského výrazu „molis“, tedy pružný, a koncovka „tan“ je zakončením slova „polyuretan“. A tak spatřil světlo světa název, který doslova a do písmene přežil svého strůjce.
Drcené zbytky pružného materiálu se dnes využívají jako výplně polštářů, podsedáků a sedáků, čalouněných křesel, pohovek a rozkládacích postelí, vycpávají se s nimi dětské hračky, zejména panenky, plyšová zvířátka, sedací vaky a kostky. Slouží také jako plnivo na výrobu pelíšků domácích mazlíčků – psů a koček. Lze jej objednat i samostatně jako drť, v případě, že se chystáte vyrábět doma svépomocí některý z uvedených předmětů. Drcenou směs lze prát v pračce na 40 stupňů, pouze se nesmí bělit a čistit chemickými prostředky.
